Císařské povinné otisky map stabilního okresu
V první polovině 19. století byly v Rakouském císařství stanoveny takzvané stabilní katastry, které představovaly soubor údajů o veškerém půdním fondu v monarchii a jejichž účelem bylo poskytnout přesné podklady pro vyměření pozemkové daně. Mapovací práce probíhaly v Čechách v letech 1826–1830 a 1837–1843 a na Moravě a ve Slezsku v letech 1826–1830 a 1833–1836. Pro každou obec či město na území státu se měla zhotovit samostatná katastrální mapa, v níž se zakreslil rozsah obce a jednotlivých pozemků (parcel) uvnitř její katastrální hranice. Mapování pro účely stabilního katastru poprvé v českých zemích plošně a přesně zachytilo reálnou podobu a rozložení pozemkové držby s důrazem na vyjádření hodnoty pozemků a způsobu jejich užívání a obhospodařování.
Stavby v mapě jsou rozlišeny na červené a žluté, což bývá často vykládáno jako průmět použitého stavebního materiálu. Nejde však jen o pouhé odlišení staveb zděných a dřevěných, ale především o informaci o jejich požární odolnosti. Proto jsou stavby děleny na spalné (vyznačené žlutě) a nespalné (vyznačené červeně). Mapy stabilního katastru jsou ručně kolorovanými mapami, z nichž byly odvozeny tzv. císařské povinné otisky – povinné kontrolní exempláře určené k archivaci v Centrálním archivu pozemkového katastru ve Vídni. Na rozdíl od originálních map stabilního katastru do nich nebyly zaznamenávány změny, takže ukazují stav platný přesně v době založení stabilního katastru v každém katastrálním území.
Co se v Praze změnilo za 180 let?
V roce 1784 došlo ke spojení čtyř dosud samostatných pražských měst – Starého Města pražského (Viertel Altstadt), Malé Strany (Viertel Kleinseite), Hradčan (Viertel Hradschin und Schloßsbezirk) a Nového Města pražského (Viertel Neustadt). Císařský povinný otisk z roku 1842 tedy vyobrazuje hlavní město v této podobě, zároveň už jsou zde ale zakresleny i městské části připojené později – např. Josefov (Viertel Juden stadt oder Josef stadt) roku 1850 a Vyšehrad (Wischehrad) roku 1883. Hranici města vytyčovaly z velké části městské hradby, které však byly postupně bourány. Na mapě současné vidíme, že linii opevnění kopírují hlavní ulice spolu s Hlavním nádražím. To bylo otevřeno v roce 1871, ovšem již od roku 1830 fungovalo nádraží Bruska Lánské koněspřežky (mimo zobrazované území Prahy) a Masarykovo nádraží (K. K. Bahnhof), které je prvním pražským nádražím parostrojní železnice a jehož umístění a kolejiště byly navrženy právě v roce 1842. Do dnešní doby se městské hradby zachovaly jen na Hradčanech (Hradschin) v oblasti Chotkových sadů (Volksgarten) a na Petříně (Laurenziberg).
Na Starém Městě chybí v císařském otisku nemocnice Na Františku, přestože byla založena již císařem Karlem IV. Tehdy ale byla nemocnicí klášterní, takže zde najdeme jen popis kláštera milosrdných bratří.
Další zajímavostí je proměna Josefova – původně židovského města, které se po svém zrušení v 19. století proměnilo v chudinskou čtvrť. Ta byla koncem 80. let odsouzena k asanaci a středověká zástavba včetně několika synagog ustoupila nové urbanistické koncepci tvořené dnešní Pařížskou ulicí. Zřejmý je rovněž rozdíl na Vltavě (Moldau Fluß). Na mapě z roku 1842 vidíme pouze Karlův most a řetězový most Františka I. (Kaiser Franzens Brücke), který byl roku 1901 nahrazen dnešním mostem Legií. Kromě těchto dvou mostů spojovaly tehdy oba břehy přívozy. Mlýny, které v roce 1842 lemovaly břehy Vltavy, se nedochovaly – snad jen v názvu jako například Sovovy mlýny (Eul Mühle).
Výraznou dominantou Nového Města pražského je budova Národního divadla. Na císařském otisku najdete v místech dnešního komplexu několik domů a bývalou solnici navazující na klášter sv. Voršily s rozsáhlou klášterní zahradou. Už dva roky po vytvoření císařského otisku, v roce 1844, se o výstavbě divadla začalo mezi vlastenci uvažovat, Národní divadlo však bylo poprvé otevřeno až v roce 1881 a po rozsáhlém požáru znovu roku 1883.
Překvapením možná bude zjištění existence řady vojenských objektů. Kasárnami byl například Černínský palác nebo nedaleký bývalý klášter voršilek na Hradčanech, Martinický palác byl v roce 1842 vojenskou nemocnicí a v Lichtenštejnském paláci bylo vojenské velitelství, ve Vyšehradských sadech byl muniční sklad.
A tak bychom mohli pokračovat stále dál. Projděte si Prahu historickou i současnou křížem krážem a nechte se mapami inspirovat k jinému poznání hlavního města České republiky. Přejeme příjemnou zábavu s kapkou poučení.
Na zadní straně mapy najdete Vojensko-topografický plán Prahy od prvního významného pražského nakladatele Marca Berry z roku 1822.
Texty v mapě jsou v češtině a v angličtině.
Tato papírová mapa funguje i v online světě
Chcete na těchto mapách rychle najít místa, na nichž se za uplynulých více než 180 let udály největší změny a chcete o těchto změnách zjistit co nejvíce, a to velmi rychle?
Představujeme vám CBS Map Explorer – nového průvodce historií Prahy. Explorer znamená objevitel. Naše inovativní mobilní aplikace vám umožní skutečně rychle objevit mnohá zajímavá místa, která dnes vypadají úplně jinak než v minulosti.
A jak CBS Map Explorer nad rozevřenou mapou funguje?
Stačí, když chytrým telefonem „přejedete“ nad mapou, a začnou se vám zobrazovat zájmové body. Na historické mapě to jsou především lokality a zajímavosti, které v minulosti existovaly a do dnešní doby se nedochovaly, a zároveň zde jsou zobrazena vybraná místa se svou bohatou historií. Na současné mapě si zase zobrazíte zejména lokality, které byste na historické mapě nenašli. Mapa vám ukáže, kde to je nebo bylo, a CBS Map Explorer vám prozradí, co to je či co to bylo. A nyní to nejlepší: naše aplikace CBS Map Explorer je pro vás zcela ZDARMA.
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.