BOCK-POLACHOVA MINERALOGICKÁ MAPA ČECH Z ROKU 1808
Dlouhá desetiletí ovlivňovaly mapový obraz Českých zemí v téměř celé Evropě Müllerovy podrobné mapy Moravy a Čech vytvořené v první polovině 18. století. Ty také posloužily jako podklad Josefu Ferdinandu Bock-Polachovi, který se zcela nově pokusil zpracovat mapový obraz Čech koncem 18. století na mapách vydaných v letech 1790 a 1808.
Bock-Polach vydal ve Vídni celkem dvě mapy Čech. Ta první byla vydána roku 1790 v měřítku 1 : 423 000. Jeho druhým dílem, které je zároveň součástí této porovnávací mapy, je mapa z roku 1808 v mnohem větším formátu a s mnohem podrobnějším hospodářským obsahem. Je v měřítku cca 1 : 340 000, kolorovaná a bohatě zdobená klasicistními ornamenty a parergy (obrazová výzdoba umístěná v rozích mapy) ve všech čtyřech rozích. Kromě údajů o struktuře osídlení obsahuje mapa převážně data z hospodářské statistiky: manufaktury a jiné závody, obchod, naleziště a zpracování nerostných surovin podrobně vysvětlené v legendě 197 termíny a 195 značkami. Legenda umístěná v kartuších (ozdobných rámech) v obou dolních rozích a v liště při jejím dolním rámu má výklad podán německy, latinsky a francouzsky, přičemž vysvětlivky v pravém dolním rohu obsahují velmi specifické značky pro 85 druhů minerálů, jako jsou například safíry, rubíny, přírodní křišťál, granit a jiné (pro účely této mapy jsou vysvětlivky přeloženy do češtiny).
Vzhledem k hutnosti tematického obsahu je čitelnost mapy poněkud těžší, mapa ale zároveň podává velmi zajímavý pohled na prostorové rozmístění a strukturu sídel, specializaci průmyslu, obchodu a dopravní sítě v Čechách s největší pravděpodobností v poslední třetině 18. století. Proto je nutné přistupovat k tematickému obsahu s vědomím možných nesrovnalostí pro období kolem roku 1808, kdy byla vydána.
Přes to všechno je však Bock-Polachova mapa nejpodrobnějším kartografickým znázorněním hospodářské tematiky.
Co se v regionu změnilo za více jak 200 let?
Na počátku 19. století, kdy Josef Ferdinand Bock-Polach vytvořil svou mineralogickou mapu Čech, byla současná Česká republika součástí rakousko-uherské monarchie, a přestože němčina nebyla úředním jazykem stanovena, dle ustanovení císaře Josefa II. se od roku 1784 jako živý jazyk používala v celém odborném světě. Proto i v Bock-Polachově mapě, která vychází z Müllerovy mapy Čech, jsou názvy měst,
obcí či vodních toků uvedeny v jazyce německém a vysvětlivky v legendě kromě toho v latině a francouzštině (pro tuto mapu jsme legendu přeložili do češtiny).
Podle velikosti písma i ikonky vedle názvu snadno v historické mapě určíme význam sídel. Kruh znázorněný „prstencem“ hradeb je symbolem pro města opevněná, přičemž město královské – Hradec Králové (Königingratz) – má u tohoto prstence vyobrazenou ještě korunku. Dalším důležitým královským městem byl Nový Bydžov (Neubizow) – v roce 1751 vznikl v rámci reformy krajského zřízení Bydžovský kraj a Nový Bydžov se tehdy stal sídlem kraje. Přestože krajský úřad byl roku 1784 přemístěn do Jičína, název kraje se nezměnil až do nové reformy v roce 1850 a po celé toto období zůstával Nový Bydžov největším
městem v regionu.
Téměř uprostřed spojnice mezi Hradcem Králové a Novým Bydžovem leží město Nechanice (Nechanitz), dle symbolu v legendě zaznačené jako tržní město. V současné době známější Hrádek u Nechanic (Hradek) je v Bock-Polachově mapě zaznačen pouze jako vesnice s kostelem, a to z toho prostého důvodu, že zdejší romantický zámek byl postaven až přibližně půlstoletí po vzniku mapy.
Poměrně podrobně je znázorněno i vodstvo – hlavní vodní toky Labe (Elb Fl.) protékající Hradcem Králové a Orlice (Adler Fl.), ale i toky vedlejší jako například Bystřice (Bistritz Fl.) protékající Nechanicemi.
Povšimněte si četných vodních ploch, které Bock-Polach na své mapě zakreslil. Mnohé z ních na současné mapě nenajdete, ale důvodem může být i skutečnost, že jako vodní plocha byla zakreslena i podmáčená oblast.
Velkou pozornost věnoval Bock-Polach struktuře osídlení (např. židovské obce znázorněné ikonou Davidovy hvězdy), ale především hospodářským údajům. Tak například v Pileticích se konaly dobytčí trhy a ikonka trumpety při výjezdu z Hradce směrem k Chlumci znamená místo, kde byla pošta a přepřahali se tam koně, nebo že v Třebechovicích pod Orebem je zakreslen hostinec a ve Smiřicích se konaly koňské trhy.
Na zadní straně mapy si můžete prohlédnout Venutovu mapu Královéhradecké diecéze z roku 1790.
Součástí porovnávací mapy je průvodce po regionu, kde najdete další informace a městech a obcích tohoto regionu. Je toho mnohem více, co Vám porovnávací mapa pomůže objevit, tak neváhejte a ponořte se do fascinujícího světa historie.
Tato papírová mapa funguje i v online světě
Nad touto mapou funguje rozšířená virtuální realita
Chcete na této mapě rychle najít místa, na nichž se za uplynulých více než 200 let udály největší změny a chcete o těchto změnách zjistit co nejvíce, a to velmi rychle?
Představujeme vám CBS Map Explorer – nového průvodce historií regionu. Explorer znamená objevitel. Naše inovativní mobilní aplikace vám umožní skutečně rychle objevit všechna zajímavá místa v regionu, která dnes vypadají úplně jinak než v minulosti. A jak CBS Map Explorer nad rozevřenou mapou funguje? Stačí, když chytrým telefonem „přejedete“ nad mapou a začnou se vám zobrazovat zájmové body. Na historické mapě to jsou především lokality a zajímavosti, které v minulosti existovaly a do dnešní doby se nedochovaly, a zároveň zde jsou zobrazeny i obce a města se svou bohatou historií. Na současné mapě si zase zobrazíte zejména lokality, které byste na historické mapě nenašli.
Mapa vám ukáže, kde to je nebo bylo, a CBS Map Explorer vám prozradí, co to je či co to bylo. A nyní to nejlepší: naše aplikace CBS Map Explorer je pro vás úplně ZDARMA.
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.